PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ
Ing. Klára Křivková
MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
Definice MSP
Po vstupu České republiky do Evropské unie (1.5.2004) využívá Česká republika definice MSP EU. ( Zákon 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání) Nejdůležitější kritéria definice malého a středního podnikání jsou počet zaměstnanců podniku, výše obratu a aktiv. Cílem této definice je zajistit, že možnost přístupu podniků k podporám MSP na národní a evropské úrovni je poskytnuta zejména pro malé a střední podniky. Definice Evropské unie, která byla platná do 31.12.2004 vyžadovala úpravy kvůli rostoucí inflaci a produktivitě od roku 1996. (http://www.europa.eu.int/scadplus/leg/en/lvb/n26026.htm)
Definice MSP platná od 15. 1. 2005
Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupy pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií.(Následující definice je zaměřena pouze na samostatný podnik, nebere v úvahu ani partnerský podnik ani spojený podnik.)
Drobný, malý a střední podnikatel
Za středního podnikatele se považuje podnikatel, který:
a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců,
b) jeho aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR.
Za malého podnikatele se považuje podnikatel, který:
a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců,
b) jeho aktiva uvedená v rozvaze nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 10 mil. EUR.
Za mikro podnikatele se považuje podnikatel, který:
a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců,
b) jeho aktiva uvedená v rozvaze nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 2 mil. EUR. (http://www.businessinfo.cz/files/file4804.pdf)
Tabulka 1: Definice MSP
Význam MSP
Malé a střední podniky jsou významným segmentem národního hospodářství. Samozřejmě je žádoucí neustále podporovat podmínky pro snadnější vznik a rozvoj MSP.
Sociální přínosy MSP
Nezastupitelnou rolí MSP je poskytování šance pro svobodné uplatnění občanů k samostatné realizaci lidí v produktivním procesu. Můžeme říci, že malí a střední podnikatelé jsou protipólem ekonomické a politické moci. Lidé v těchto podnicích jsou nuceni k zodpovědnosti, protože jakýkoliv omyl pro ně může znamenat konec a důsledky neúspěchu nesou osobně. Existence malých a středních podniků je stabilizátorem společnosti, jelikož významná politická nejistota nebo radikální proudy jsou po tyto podniky zdrojem rizik. Malé a střední podniky jsou více propojeny s regionem, ve kterém působí. Podnikatelposkytuje danému regionu zaměstnanost. V mnoha případech sám podnikatel v regionu bydlí,tím je méně anonymní a jeho jednání je pod neustálou veřejnou kontrolou okolí. (Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 2005, s.21)
Ekonomické přínosy MSP
Flexibilita, neboli schopnost rychle se přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, je jedním z nejcennějších charakteristických znaků malých a středních podniků. Neustálé trendy globalizace se promítají také do ekonomického sektoru a dochází ke vzniku a rozvoji multinárodních korporací a řetězců. Malé a střední podniky působí proti tomuto posilování monopolních tendencí. Díky své rychlé adaptaci na měnící se prostředí a potřeby zákazníka jsou malé podniky nositeli nesčetných drobných inovací. MSP také dokáží působit v okrajových oblastech trhu, které jsou pro větší podniky méně atraktivní. (Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 2005, s.21-22)
V různých zemích se rozsah malých a středních podniků liší, v roce 2004 se sektor MSP v ČR podílel na zaměstnanosti 61,5%, na tvorbě hrubého domácího produktu 34,92%, na výkonech 52,15% a na přidané hodnotě 52,9%. Z celkového počtu podniků sektor malého a středního podnikání pokrýval 99,85%. (http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getFileinternet/23558/23700/C1_PRIL1_04.doc)
Tabulka 2: Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků v roce 2004
Tabulka 3: Počet zaměstnanců v malých a středních podnicích v roce 2004
Graf 1: Vývoj přidané hodnoty a výkonů MSP v ČR v letech 2001 – 2004
Tabulka 4: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích (v %) v r. 2004
Výhody a nevýhody MSP
Malé a střední podniky mají samozřejmě oproti velkým podnikům řadu výhod, ale také musí čelit mnoha nevýhodám.
Výhody MSP
Díky omezenosti kapitálových zdrojů malých a středních podniků mají tyto podniky možnost pružně reagovat na změny, např. na výkyvy trhu. Tato výhoda je dána tím, že MSP nejsou zužovány rozsáhlým investičním majetkem, a tudíž mají možnosti produkčního využití. Malé a střední podniky tedy nevyžadují takové velké zásahy do výrobní základny při případných změnách ve výrobním programu.
Malé a střední podniky musí vyvíjet jistou inovační kreativitu k nutnému přežití na trhu.V těchto podnicích je značně více prostoru pro individuální iniciativu a současně méně omezujících organizačních podmínek. V malých a středních podnicích jsou také manažeři k inovovaným oblastem mnohem blíže, a tím jsou do těchto inovací více zainteresováni.( Malach, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s.32)
Podle statistik MSP zaměstnávaly v roce 61,5% zaměstnanců z celkového počtu ekonomicky aktivních lidí. (http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getFileinternet/23558/23700/C1_PRIL1_04.doc) Proto je vytváření nových pracovních příležitostí doménou malých a středních podniků, které se vysvětluje tím, že v MSP jsou nižší náklady na zřízení nového pracovního místa, dále pak možností založení podniků bývalými pracovníky velkých podniků.
Díky větší pružnosti reakce na změny je u malých a středních podniků lepší odolnost proti hospodářské recesi. Při hospodářské recesi se v mnoha případech velké podniky zbavují ztrátových hospodářských aktivit nebo aktivit s nízkým ziskem, a tím dávají možnost malým a středním podnikům využít svých produkčních kapacit.
U malých a středních podniků je většinou pouze menší okruh vlastníků než u velkých podniků a také se tito vlastníci obvykle účastní ve výkonném řízení podniku. To dává předpoklad pro rychlejší přijímání podnikatelských rozhodnutí u malých a středních podniků než u velkých podniků.
Nevýhody MSP
Hlavním problém malých, ale i středních podniků je omezená možnost zaměstnávání odborníků ve správě. Malé a střední podniky podléhají stejným zákonům a předpisům jako velké podniky, ale často nemají dostatek pracovníků pro účely naplňování všech zákonů a předpisů, a proto kladou na řídící pracovníky zvýšené odborné a časové požadavky.
Velkým omezením pro MSP je také horší dostupnost k úvěrům a tím menší finanční síla, což může být bariérou k dalšímu rozvoji podniku, které bez dostupnosti úvěru nemohou realizovat podnikové cíle a inovační záměry.
Nedostatek kapitálového zázemí v MSP a současná nutnost přežít v tvrdé konkurenci má za následek vyšší intenzitu práce a méně příznivé pracovní podmínky. Majitel malého,popřípadě středního podniku je většinou také vrcholovým manažerem tohoto podniku. Cíle podniku jsou bezprostředně v jeho zájmu, a tudíž ho vytyčený cíl vede k maximálnímu pracovnímu nasazení a totéž samozřejmě vyžaduje i po svých zaměstnancích.
Omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce vycházejí z nízké koncentrace menších příležitostí ve shromažďování výroby. Malé a střední podniky mohou odebírat potřebný materiál na výrobu pouze v menším množství než velké podniky, a uniká jim tak sleva a výhodnější dodací podmínky, které jsou většinou poskytovány při dodávkách ve velkém množství.
Pro malé a střední podniky je obtížnější ovlivňovat své potenciální zákazníky, protože disponují omezenými prostředky na propagaci a reklamu, což dále způsobuje bariéry k růstu obratu a k zvyšování velikosti podniku. MSP svou produkci proto mohou umísťovat hlavně na segmentech lokálních trhů. (Malach, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s.32)
Omezení rozvoje MSP
V oblasti malého a středního podnikání se často objevují problémy, které nelze řešit pouze
uvnitř podniku.
Mezi hlavní faktory bránící rozvoji MSP patří:
- nefunkční legislativa a justice
- větší státní regulace a byrokracie
- problémy se získáváním kapitálu
- daňový systém
Legislativa
S rostoucím počtem podnikatelských subjektů v 90. letech rostly i nároky na legislativu, a tím vznikalo velké množství nových zákonů pro zajišťování fungování tržní ekonomiky. Bohužel vynucování této legislativy a dodržování a schopnost vymáhání nároků nemá v ČR standardní parametry a hrozba soudního sporu je fakticky neúčinná.
Státní regulace
Nepřiměřená státní regulace bývá brzdou například pro způsoby registrace a testování nového výrobku nebo normy na ochranu spotřebitele. Některé nepromyšlené, nesouvisející normy a nekonzultované s podnikatelskými organizacemi poté omezují potenciál MSP.
Získávání kapitálu
Omezený přístup ke kapitálu je jeden z největších problémů MS kapitálu je nejvíce viděna u začínajících podniků, protože pro banky představují rizikové klienty a banky většinou preferují krátkodobé a vysoké úvěry. Řešením tohoto problému P. Hlavní bariéra v získávání můžou být úvěry garantované státem.
Daňový systém
Malé a střední podniky nejsou sužovány pouze výši daní, ale také jejich složitostí aneustálými změnami v daňovém systému. V dnešní době existuje trend snižování všeobecné daně ze zisk u (v roce 1993 byla 45% a nyní je 29%). V důsledku časté novelizace zákonů vznikají hlavně pro malé podnikatele dodatečné náklady, protože dochází k zvyšování časové a administrativní náročnosti. (Malach, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s.35)
MSP ve státech Evropské Unie
Politika Evropské Unie se zaměřuje hlavně na malé a střední podniky, protože díky své početnosti tvoří hlavní skupinu podniků v EU. Nyní je v EU přibližně registrováno 23 miliónůMSP, které tvoří 99% všech podniků v EU a zaměstnávají kolem 75 miliónů lidí.V posledních letech se právě malé a střední podniky stávají jedním z klíčových a perspektivních nositelů ekonomické prosperity EU. http://www.euractiv.cz/cl/23/2018/Trendy_ve_vyvoji_podpurnych_politik_pro_male_a_stredni_podniky_v_EU
Graf 2: Počet podniků celkově v ekonomikách EU-15 a 10 přistupujících zemí podle velikosti podniků v roce 2001
Graf 3: Popočet zaměstnanců celkově v ekonomikách EU-15 a 10 přistupujících zemí podle velikosti podniků v roce 2001
Graf 4: Přidaná hodnota celkově v ekonomikách EU-15 a 10 přistupujících zemí podlevelikosti podniků v roce 2001
Z celkového počtu podnikatelských subjektů tvoří 91,30% mikropodniky, 7,30% jsou malé podniky, 1,20% jsou střední podniky a velké tvoří pouze 0,20%. Dvě třetiny zaměstnanosti v EU jsou vytvářeny v MSP a zbývající jedna třetina pak ve velkých společnostech. V rámci MSP je dále celková zaměstnanost rozdělena přibližně rovnoměrně mezi mikro, malé a střední podniky. Čísla zaměstnanosti v závislosti na velikosti podniků se ovšem výrazně liší mezi členskými státy. Například v Itálii se mikropodniky podílejí 48% na celkové zaměstnanosti, v Řecku to je dokonce 57%, a na druhé straně ve Velké Británii se velké podniky podílejí na celkové zaměstnanosti 45%.
Průměrně řecký podnik zaměstnává dvě osoby, italský podnik čtyři, irský, německý, či dánský naproti tomu deset, až jedenáct osob zaměstnává průměrný podnik ve Velké Británii a dvanáct osob pracuje v průměru v Nizozemí.
Hlavně v Lucembursku či Nizozemsku a dalších zemích s vysokým HDP na obyvatele má průměrná velikost podniků tendenci k nárůstu, zatímco v zemích s relativně nižším HDP na obyvatele z EU-15 (Řecko, Portugalsko, Španělsko) spíše směřují ke snižování velikosti svých podniků.
Zhruba polovina malých a středních podniků v Evropské Unii si dává ambiciózní cíle, např.29% z nich usiluje o růst, 9% o vyšší zisk, 7% má za cíl inovovat a 7% chce zvyšovat svoji kvalitu. Ostatní podnikatelé mají za cíl přežít. Většinou se mikropodniky zabývají vlastním přežitím, zatímco velké podniky vytvářejí strategie vlastního růstu. Ovšem i zde jsou rozdíly mezi členskými státy. V Itálii, Řecku, Irsku a Velké Británii usiluje 34% malých a středních podniků o růst, a například v Rakousku, Finsku a Německu pouze 15% MSP.(http://www.euractiv.cz/cl/23/2018/Trendy_ve_vyvoji_podpurnych_politik_pro_male_a_stredni_podniky_v_EU)
Evropská komise si plně uvědomuje význam malého a středního podnikání a proto v listopadu2005 předložila novou komplexnější a pragmatičtější politiku pro MSP. Pro zvýšení konkurenceschopnosti MSP musí synergicky působit jednotlivé oblasti nové politiky, opatření členských států se budou přijímat v duchu skutečného partnerství a samozřejmě nástroje politiky EU budou racionálnější. Hlavní zásadou pro novou politiku je: „Mysleme nejdřív na malé“. Významnou oblastí ve vztahu k MSP bude dokonalejší regulace, v té jde komisi převážně o zjednodušení předpisů. Tato legislativa by neměla omezovat růstový a inovační potenciál MSP. (http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=3904&page=1)
Komise navrhuje řešení v pěti oblastech:
- Podpora podnikání a dovedností
- Zlepšování přístupu MSP na trhy
- Neustálá inovativnost
- Zlepšování růstového potenciálu MSP
- Posilování komunikace MSP se zainteresovanými stranami
Vliv vstupu ČR do EU na MSP
I když některé malé a střední podniky jsou již nyní konkurenceschopné na trzích Evropské unie, pro většinu MSP znamenal vstup České republiky do Evropské unie významnou změnu. Malé a střední podniky se vstupem naší republiky dostaly na Jednotný vnitřní trh EU, což s sebou přineslo bezesporu výhody, ale i nevýhody. Hlavní výhodou pro malé a střední podniky je harmonizace české legislativy a legislativou EU, a tím i stabilizace podnikatelského prostředí, lepší právní ochrana podnikání, přístup na trh bez vnitřních hranic, rozvoj možností investování v zemích EU, lehčí přístup k veřejným zakázkám, větší mobilita pracovníků, jasná pravidla hospodářské soutěže, zjednodušenícertifikace výrobků a možnost využití společných programů Evropské unie. K neustálémuzlepšování podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky také bezpochyby přispěje i přebírání dobrých zkušeností z podnikání v zemích EU.
Na druhé straně vstup ČR do EU znamená pro mnohé MSP problémy, se kterými se musí podniky vyrovnat. Hlavně jsou to vysoké nároky EU v oblasti ekologických požadavků, striktní předpisy na ochranu spotřebitele, také na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
Dalším, neméně důležitým faktorem vstupu ČR do EU pro MSP, je změna vnímání České republiky jako součásti evropského ekonomického prostoru z pohledu přímých zahraničních investorů. Po vstupu jsou investiční motivace zaměřeny směrem ke zvyšování celkové efektivnosti a k většímu využití českých subdodavatelů při realizaci projektů zahraničních investorů v ČR.
K docílení konkurenceschopnosti i v rámci EU musí mnoho malých a středních podniků projít restrukturalizací, musejí efektivně motivovat řídící pracovníky a zaměstnance k neustálýmprodukčním, výrobkovým a tržním inovacím, a také musejí dosahovat technologické a znalostní vyspělosti k dosahování potřebné velikosti přidané hodnoty a produktivity práce.
Malé a střední podniky jsou zvětšující se konkurencí po vstupu do EU nuceny k:
- důsledné orientaci na požadavky zákazníka,
- orientaci na světové trhy,
- navázání spolupráce s výzkumnou a vývojovou sférou,
- zdokonalování podnikového řízení,
- rozvoji informační společnosti,
- využívání nejnovějších poznatků.
Žádné komentáře:
Okomentovat